Finalisté LSFH 2016: Michaela Kašparová
19.09.2016 20:13
cigarety drží prst pevně svázaný
zbytek těla se prohýbá pod váhou pokoje
co se mi uhnízdil na rameni
budovy-města-řeky-galerie-muzea-výhledy-mosty-ulice-zákoutí portréty-divadla-náměstí
řetězovitě nabalené obdélníky na zdech
navrstvené překrývající se zážitky
nešikovně vytlačené z hlavy
na nesympatický bílý povrch zdi
vykloní se z okna pokoje a upoutá pohled hlavy
které se do vlasů boří cihly šesti stěn
koukáme na sebe
u zátylku cítím páru jako v místnosti
kde právě někdo vylezl ze sprchy
bříšky prstů do kterých zatekla voda
smete mlhu ze zrcadla a kouká si do očí
kusy těla mu kryje nános
kondenzovaných kapek
vidí ze sebe jen kus
sejně jako vykloněné tělo
z okna pokoje na rameni
vidí jen maelström obrovské zornice
oko-oko pohled roztříštila padající roleta
odsekla slovům spojenost
nahodilé asociace se přilepily ke stropu
vnitřek pokoje
blikající
blikající blikající
displej
neměnná perspektiva
já v pokoji
pokoj na mě
nebo
odchlupení pampelišek
probíhá nepozorovaně;
lampy upírají naléhavost
rozsypaného bílého světa
pod
sebe
třaslavým pohybem se
odlamují jehly
vpichy zůstávají
intimita odhaleného cedníku
kolemjdoucího nerozpláče
vlasy na čele se pojídají navzájem
za chvíli ti tam vyroste chuchvalec
kterého si
budeš muset všimnout
týká se tě to ne že ne
pocit odhalenosti je nastavitelný
regulovatelný tričkem
ne dneska to nechci
ti koutkem vyteče z pusy
otře se o textil
kůže se pod látkou
stáhla do sebe
škáry spojené odtažitostí
ještě pevnějším přimknutím
reagují na vzruchy tramvaje
ty by ti mohly odnést chmýří
co na tobě rostlo
bylo by to jako svléknout se
a přikrýt se tisícem párů očí
sametové
polohlasné
spouštění hlasivek
dolů- -
šišlání do dírek knoflíků
budeš se to snažit ráno vytáhnout
protože u tebe převládne dojem
že ti bylo nasloucháno
kulatou zpovědnicí neurčitého původu
na každém polštáři je jich několik
všechny ale ústí do stejného místa
všechno si řeknou a pokud to
prosákne zevnitř na tam kde spíš
nataháš si vlastní samohlásky zpátky
tak proč něco říkat
proč
nosit v hlavě něco
a nikdy o to nezakopnout; rytmicky pulzující ono
uvnitř všech denních to-do co vyplnily
mozol u posledního článku prstu
atmosféra se upevnila neproniknutelnětěsně
a i když se čekání venku považuje za
prostorově neuzavřenou záležitost
ve chvíli kdy se vzduch ve škvírách mezi kostkami
rozvibroval klapklapajícím zpožděním toho co
už tam měl být sakra
podobala se nálada na místě
roztaženým prstům sotva se dotýkajících hladiny
tlačí se jeden na druhého ale pořád jsou jeden a ten druhý
kapsami potvrzený fakt
že to-do není čím odškrátvat
pomáhá odlupovat vrstvy toho uvnitř
ticho mezi sedačkami o přestávce
zvyšuje frekvenci loupání
a daleko za dužinou; skoro u jádra
si uvědomíš že je tu něco na cos nikdy nemyslel
ale je to tu
Michaela Kašparová se narodila v roce 1998, žije v Praze.
..
Kompletní přehled finalistů 44. ročníku Literární soutěže Františka Halase zde.
cigarety drží prst pevně svázaný
zbytek těla se prohýbá pod váhou pokoje
co se mi uhnízdil na rameni
budovy-města-řeky-galerie-muzea-výhledy-mosty-ulice-zákoutí-portréty-divadla-náměstí
řetězovitě nabalené obdélníky na zdech
navrstvené překrývající se zážitky
nešikovně vytlačené z hlavy
na nesympatický bílý povrch zdi
vykloní se z okna pokoje a upoutá pohled hlavy
které se do vlasů boří cihly šesti stěn
koukáme na sebe
u zátylku cítím páru jako v místnosti
kde právě někdo vylezl ze sprchy
bříšky prstů do kterých zatekla voda
smete mlhu ze zrcadla a kouká si do očí
kusy těla mu kryje nános
kondenzovaných kapek
vidí ze sebe jen kus
stejně jako vykloněné tělo
z okna pokoje na rameni
vidí jen maelström obrovské zornice
oko-oko pohled roztříštila padající roleta
odsekla slovům spojenost
nahodilé asociace se přilepily ke stropu
vnitřek pokoje
blikající
blikající blikající
displej
neměnná perspektiva
já v pokoji
pokoj na mě
nebo
sametové
polohlasné
spouštění hlasivek
dolů - -
šišlání do dírek knoflíků
budeš se to snažit ráno vytáhnout
protože u tebe převládne dojem
že ti bylo nasloucháno
kulatou zpovědnicí neurčitého původu
na každém polštáři je jich několik
všechny ale ústí do stejného místa
všechno si řeknou a pokud to
prosákne zevnitř na tam kde spíš
nataháš si vlastní samohlásky zpátky
tak proč něco říkat
proč
nosit v hlavě něco
a nikdy o to nezakopnout; rytmicky pulzující ono
uvnitř všech denních to-do co vyplnily
mozol u posledního článku prstu
atmosféra se upevnila neproniknutelnětěsně
a i když se čekání venku považuje za
prostorově neuzavřenou záležitost
ve chvíli kdy se vzduch ve škvírách mezi kostkami
rozvibroval klapklapajícím zpožděním toho co
už tam měl být sakra
podobala se nálada na místě
roztaženým prstům sotva se dotýkajících hladiny
tlačí se jeden na druhého ale pořád jsou jeden a ten druhý
kapsami potvrzený fakt
že to-do není čím odškrátvat
pomáhá odlupovat vrstvy toho uvnitř
ticho mezi sedačkami o přestávce
zvyšuje frekvenci loupání
a daleko za dužinou; skoro u jádra
si uvědomíš že je tu něco na cos nikdy nemyslel
ale je to tu
vyšťavená budova prostupuje asfaltem
její tekutina se vlije
do prohmatané kapsy okolojdoucího
omítku rozdrolily jeho dotekuchtivé ukazováčky
nevěděl o ní nic
přeplněnost slov následovalo
rozlepení se
rozložila se na židli
tak jak to okoukala od budov
rozkrádaných kolemjdoucími
šlo ale o míň anonymní proces
na sociální síti se sice zobrazuje
dovnitř se ale nedostane nic
všechny chtěla bych ti říct
se na internetu scvrknou do
rozvláčněných
vět
slyšet text očima přece
nikoho nemůže uspokojit ne
páteř se hroutí pod tíhou
obratů co se zasekly u hrtanu
zatímco se dostávaly naproti
kůže dešťovitě spadla z těla
cihly je možno odnést si domů
postavit tak jak byly předtím
třeba je i znovu pokrýt kůží
osobně to beru jako zbytečnost
stejně už víš co je mezi spáry
vyšťavení pomerančů
/ vyndat ze sebe slova
loupat z člověka zdi tak
aby dužina nepůsobila jako
neopálená kůže
která se násilím dostala na světlo
Michaela Kašparová se narodila v roce 1998, žije v Praze. Její básně přinesl např. internetový portál Živá poezie.
..
Kompletní přehled finalistů 44. ročníku Literární soutěže Františka Halase zde.