Finalisté LSFH 2023: Michal Grac
PANELOVÉ LŮNO
Soustava OP 1.13
Tak málo je dřeva
v blízkosti panelu,
snad pomohl by
dřevěný kříž
v betonových álejích.
Namísto něj
šedá socha,
přilbice a rudočerná
kovová sloka:
Jdi a dívej se.
Soustava T03B
Děti
Jejich tváře
za panelovými bloky polapené.
Zavěšené žárovky
bez lustrů tančí.
Ocelové mříže
před sklepem našeho tajemství.
Parkety sedřené křikem,
stěny tě učí umírat.
Černý kašel
za odvráceným pokojem.
Z naplněných okapů
slzy z bříz.
Komíny odlehlých závanů
plují jako černé parníky.
V plechových linkách
výlohy z vodky.
Na vykácených tajgách
panelové totémy.
Sníme o hvězdách
na popraskaných chodnících.
Naše odrazy
z výloh zavřených.
Tváře otců
zaklíněných ve dnech stolů.
Soustava G55
Plavuně se plíží
do oprýskaných trámů spíží,
v nichž tvé noční zvuky
vytržené z omámených odstavců.
Posbíraných listů suterenních
antikvariátů
šustí s březovými listy
zvonků u baráku.
Všichni ti textaři
zavření v knihách
nakupení na kuchyňských linkách.
Zpěněná máta
politá jimi,
komínová výstavba knih
zvlhlá jako zmoklá dáma
s kloboukem,
z něhož vylezla myš.
Soustava VM-OS
Obydlí panelových mohyl,
až vyhasnou její kukadla
a vysypou se její zrcadla.
Vytržené kabely ze zdí
svlečená do naha,
až ptactva zahnízdí
její čtrnáctá patra,
kam nikdo nechodí
skrz rozpadlá poschodí.
Pomočená celá od bahna
ve střepech celá rozpadlá,
ohavná jako Pripjať
z otrhaného spodního prádla.
Stromy dva strohé
na střeše vzrostlé,
kořeny v zábradlí
vyneseného na střechu
z přízemí,
zkorodovaná zrzavá
uliční matka.
Soustava T12
Fialové nebe
slunce záhy mdlé,
satelity tolikrát promoklé
mechem obrostlé.
Vyhlížet mezi anténami střech
rotující mezihvězdný talíř.
Hvězdy jako uhry modravé
a starý rádiový přijímač
šeptá noční poetickou linku.
S cigárem a prodlužovačkou
u komínu na střeše,
ty přijímač a hubená kočka.
Fantastická Fakta – Prosinec 98
tvůj papírový podsedák.
Z komínu posloucháš
sprchu spodního patra,
ty nahoře, ona dole.
Dveře číslo osm,
starý byt s vikýřem,
který se zjevuje
ve tvém poschodí
jen v polojasných snech
při dveřích zavřených.
Soustava T08B
Děsivost výtahové šachty.
Žlutý spínač poplašného zvonění,
ocelové lano napnuté
jako natažené střevo.
Stoupám do mraků,
motorovou kapslí
obalená překližková skříň
s dvířky jako do rakve
s kulatým průhledem ponorky.
Jak asi vznikl výtahový puch.
Snad stojatý popelník
zde pad
a obraz Višňových álejí
v rámu z poskládaných puzzlí.
V nejvyšším patře
výtahový strojník krmí holuby,
kovový žebřík
do patra ze střechy,
nahatý kalendář
z roku
otcovy šedivé Škodovky
a květináč seschlého karafiátu.
Starý šaman - výtahový strojník.
Na hydrantové skříni,
Turka z keramiky z Číny.
Na nohách modráky vybledlých
tabákových skvrn.
Soustava T06B-JČ
Divná chuť špaget
v ovzduší paneláku,
ještě divnější polibek
ve sklepní kóji
od zrzavé holky v kroji.
V sedmém mezipatří
nahá otočená zády
protíná květinové
reliéfní vzory.
Patra mých stanic načrtaných.
Křižovatky všech těch pokojů
a plačících miminek
z dřevěných postýlek.
Do stavby typu hokejka,
z níž nemůžeš vyváznout,
vedou jediné vstupní dveře
za lednicí oranžové večerky
z přízemí.
Cítíš vůní gumových želé žabiček
z plastových krabiček.
Jmenovky přenesou na náhrobky
a tapety přetřou na plakety.
Pár obrázků, skleniček a kytiček.
Tvé staré prkénko
z odřezků chlebů
a skořápek od vajíček.
Ze sklepů taháš trus do kvítek
na římse, odkud vidíš bus.
Soustava T-12/52
Skoro v blízkosti intimity
rozděleni stěnou
dvou panelových jednotek.
Znám její noční zvuky,
ona zná všechny mé vzruchy.
Její tvář po hlase hledám,
nikdy neviděnou mladou stařenku.
Jaká je intimnost
všech těch skříní.
Jednou jsem slyšel hádku
ze shora z našeho lustru.
Soustava OP1.11,3
Ubytuj své děti, panelová maminko,
ve stínech balkónových žaluzií.
Pozoruji bambusovou zvonkohru,
slýchával jsem sýkorky
v komínech kondenzačních spalin.
Potom učil jsem se úkoly
a polykal kroketové balóny.
Maminčino žehlící prkno,
zpařené deky z aviváže
v panelovém lůně,
kde tě mám rád, maminko.
Soustava G-OS
Panele,
ty mě saješ.
Znaješ mě,
tuhost tvé tíhy,
tuhnu já tebou.
Metamorfóza,
panel člověk,
člověk panel,
mrtvý kámen.
Kaješ se
z mých slov,
betone.
Tuhnu k těm se mnou,
stávám se panelem
v pokoji panelů,
stáváš se mnou.
Tvou tíhou zlobím se,
tak miluj mě mou láskou,
jsi mlčenlivost stojatá,
ty tichý pokoji,
vytrhnu ti roxory.
Michal Grac se narodil roku 1995, žije v Ostravě-Zábřehu.
..
Kompletní přehled finalistů 51. ročníku Literární soutěže Františka Halase je k dispozici zde.
Vyhlášení výsledků je plánováno na 21. října 2023 v Kunštátu.