Úvodní stránka > Finalisté LSFH 2013: Kristýna Svidroňová

Finalisté LSFH 2013: Kristýna Svidroňová

04.10.2013 06:36

***

Tupé stíny krájí cesty
do krajů mizících bez přestání

A někde tam
v cizí dlani
dusíme embryo,

abychom byli sami.

Prolhané jaro

Nejsme si cizí,
s mrazem už dávno
žijeme v plynulosti

Na drátě,
který nejde uchopit,
vytáčí vlaštovky tvá volání

škrábou se do slov,
co svědí uprostřed zimy

Celý rok

a já s nimi

Ne

Vše nelze uchopit
špičkami rtů

musíš tančit,
pořád,
bez hudby,
abys neklopýtl v rytmu.

V pravé poledne
opilým z včerejška
cloumá má zem,
kterou denně
tajně,
ohmatávám studeným jazykem,

jak rampouch do kráteru
nedopadám.

***

Jsem blud,
věčně zkřivený hrb cizího objetí.

Kam kráčíš,
já mizím
v okna bez pokoje
při zavírání rána

V prašníku blatouchu,
když otvírá se les
do nahého kabátu
knoflíky listů

Z těch posledních
za desítky let,
co jsme si psali ticho
v dlouhých přestávkách
mezi pohlazením ránou.

Jsem blud,
věčně zkřivený hrb
svého objetí.

Dva

V tisících svazcích
dva prázdná slova
uprostřed ještě větší vyhloubenosti
a dutosti našeho prožívání

rostou rychle, jako svízel
v létě, když prší obavy
do tajných zákoutí
a tříští se v plochy,
ohýbané v hřebu srn,
které jsi potkával,
když ses je učil nazpaměť
a pak z nich udělal ostrov,
v kterém se topím,

mezi tím vším není nic jako záchrana,
jen dvě dlouhá mlčení
stačí k potkání slov
vsazených do mě ranami.

Jsem stromy.

***

Rozmáčím seschlý latex
šípkovým čajem

není čím malovat
skoro není co
rozmáznout na plátně,
čím v sobě to smýt

v tazích bez barvy
jsou iluze v tahu.