Finalisté LSFH 2020: Veronika Matúšová

26.09.2020 21:00

 

 

Mám prsty

jak úzké dráhy

vítězů i recesistů

 

z dlaně po předcích

 

vycházím po svých vlastních

receptech na zdlouhavost

nudu a vášeň

 

progres v dávání

lásky v plnosti

 

osy životů

v rázném zapletení

kopíruju na památku

 

záhy se dojímám

jsem už taková

 

 

---

 

 

Zdůrazňuju pas

prostředek 

svého vnitřního těla

 

strojím se do promile 

celku

neznám koncepci milénia

ale zítřek vypadá jasně

 

ráda se prolínám

protože zatnutí mě bolí

 

s nimi perlím ve sklenici

i vně

 

 

---

 

 

Divokost

ve výkladní skříni

akcent všednosti

 

a cosi ve mně

hraje tichou poštu

 

ochutnávám

neurážím hostitele

který beztak absentuje

řádně omluven

 

snad jsem rozuměla správně

 

 

---

 

 

Vypínám 

naučenou sémantiku

jsem doma

občas zablikám

jinak spím normálně

všechno

jsem zapomněla vytáhnout z tašky

tak zase

nemusím balit

 

 

---

 

 

Sen, lomítko, znáš mě

konverzace

nenuceně živoucí

v okolí pře

slechnutelná

 

významy vždy přenáším

trochu v utajení

ale snad i okatě

v oklice 

pečlivě zmapované

tak akorát klikaté

 

baví mě to s vámi

 

skutečnost schovávám

pod žárovky

logicky ji nechávám 

doléhat až s večerem

 

 

---

 

 

Pro mě moc

pro ně málo

střety bez jisker

spíš jasné postoje.

 

vnitřní dialog

osvobození z vnějšku

to takhle budeš žít

už pořád

 

otazník

 

díky

v únoru se nadechnout

v úlevě se nachladit

 

pochopit skutečně

otočení listu.

 

 

---

 

 

Nacházím se v davu

v metru

100 centimetrů od tebe

 

1000 od své konstrukce dneška

 

má hlava

a její zákonodárná moc

 

nechtěla jsem meze

spíš rozmezí

 

teď musím hledat nás oba

 

 

---

 

 

Prodávám jmenovku 

na béžovém papíře

za postranním renomé

jsem k nevíře

 

k ničemu nenutím

 

valím se z kopce

po kamenech

s oblými boky

od deště

 

poledne za uchem

stín na sever

 

nesmrtelný zásady

 

 

---

 

 

Odhaluji se

vysmeknu se.

viděla jsem se 

 

život

samosběr náhod. 

zasadím 

s klidem či bez klidu 

sklidím

 

z paměti

chytám se za hlavu

za srdce mě chytili jiní

 

 

---

 

 

Přehlídka duší

jsme v řetězu

na druhé straně vinohradu

křičíme na sebe

fóry ze základky

 

jako sourozenci

(v tamté době)

dozníváme každý po svém

a pořád v dohledu

 

 

Veronika Matúšová se narodila v roce 1997. Pochází z Hronova, studovala v Brně, nyní pokračuje v Praze. Kromě několika anonymních pokusů na amatérském literárním serveru své texty dosud nikde nepublikovala. 

 

..

 

Kompletní přehled finalistů 48. ročníku Literární soutěže Františka Halase zde.

Vyhlášení výsledků je plánováno na 17. října 2020 v Kunštátu (přesunuto na 28. listopadu 2020).

 

 

 
Mám prsty
jak úzké dráhy
vítězů i recesistů
 
z dlaně po předcích
 
vycházím po svých vlastních
receptech na zdlouhavost
nudu a vášeň
 
progres v dávání
lásky v plnosti
 
osy životů
v rázném zapletení
kopíruju na památku
 
záhy se dojímám
jsem už taková
 
 
---
 
 
 
Zdůrazňuju pas
prostředek 
svého vnitřního těla
 
strojím se do promile 
celku
neznám koncepci milénia
ale zítřek vypadá jasně
 
ráda se prolínám
protože zatnutí mě bolí
 
s nimi perlím ve sklenici
i vně
 
 
 
---
 
 
 
Divokost
ve výkladní skříni
akcent všednosti
 
a cosi ve mně
hraje tichou poštu
 
ochutnávám
neurážím hostitele
který beztak absentuje
řádně omluven
 
snad jsem rozuměla správně
 
 
 
---
 
 
 
Vypínám 
naučenou sémantiku
jsem doma
občas zablikám
jinak spím normálně
všechno
jsem zapomněla vytáhnout z tašky
tak zase
nemusím balit
 
 
 
---
 
 
 
Sen, lomítko, znáš mě
konverzace
nenuceně živoucí
v okolí pře
slechnutelná
 
významy vždy přenáším
trochu v utajení
ale snad i okatě
v oklice 
pečlivě zmapované
tak akorát klikaté
 
baví mě to s vámi
 
skutečnost schovávám
pod žárovky
logicky ji nechávám 
doléhat až s večerem
 
 
 
---
 
 
 
Pro mě moc
pro ně málo
střety bez jisker
spíš jasné postoje.
 
vnitřní dialog
osvobození z vnějšku
to takhle budeš žít
už pořád
 
otazník
 
díky
v únoru se nadechnout
v úlevě se nachladit
 
pochopit skutečně
otočení listu.
 
 
 
---
 
 
 
Nacházím se v davu
v metru
100 centimetrů od tebe
 
1000 od své konstrukce dneška
 
má hlava
a její zákonodárná moc
 
nechtěla jsem meze
spíš rozmezí
 
teď musím hledat nás oba
 
 
 
---
 
 
 
Prodávám jmenovku 
na béžovém papíře
za postranním renomé
jsem k nevíře
 
k ničemu nenutím
 
valím se z kopce
po kamenech
s oblými boky
od deště
 
poledne za uchem
stín na sever
 
nesmrtelný zásady
 
 
 
---
 
 
 
Odhaluji se
vysmeknu se.
viděla jsem se 
 
život
samosběr náhod. 
zasadím 
s klidem či bez klidu 
sklidím
 
z paměti
chytám se za hlavu
za srdce mě chytili jiní
 
 
 
---
 
 
 
Přehlídka duší
jsme v řetězu
na druhé straně vinohradu
křičíme na sebe
fóry ze základky
 
jako sourozenci
(v tamté době)
dozníváme každý po svém
a pořád v dohledu
 
 
 
Veronika Matúšová, narozena v roce 1997. Pocházím z Hronova. Studovala jsem v Brně, nyní pokračuji v Praze. Kromě několika anonymních pokusů na amatérském literárním serveru jsem nikde své texty nepublikovala.