Nulté léto

I.

Pokusil se mít čas

rozpustit se v davu nasáklým barvivem hodnot a úlevně odtéct vodopádem 

rozseknout kořeny smělých konstatování tuhým nesmlouvavým pohybem rýče:

Zpod okrasného pozůstatku vyvřelé horniny ozdobené znamením 

zpod okrasných úlomků kůry vymezujících území

tolik se ozývá nic

ani skomírající podupávání nervozit hlín nehlučí v ozvěnách 

hlubokých stěn nekonečných obvodů už jen pomalu doznívá

a přece tady stále někde nehybně stojí každým dnem trochu zapadá 

Každým dnem chtělo by se našponovat a zacelit vyšinutí děje 

rutinním způsobem který se někde sám nabízí a vyprošuje

Tolik na začátku chtělo se zlomit a ohnout vzrušením: 

Na náspu za křížem ozvěny brzd a zelené na rozdávání

Chtělo se dožadovat chvil které teprve čekaly na vyzkoušení 

jak strávit rok jen jeden rok s odstíny teplých žilnatin 

utržených vazů mokvavých modřin vrásčitých sklovin

Bylo tolik urputných snah jako pravd že dar náhody zem do podzimu 

pohltí a odnese kam plstěné přikrývky

doputovaly s nákladem chvil kdy se tolik chtělo ale nebyla příležitost

Vina se zřekla sama sebe potutelně se usmála a dav ji vyhnal ze sálu:

Tolik pantů ohnutých do okrasných symbolů útěchy vyvrhlo 

drobky oschlého masa a ozvěny dutých výdutí

Papírové hlubiny přinášely úlevu a jejich smyslem byl stálý přísun 

Chtělo se víc

přetrhnout vinu povinnostmi a umět si ustlat na obratlích 

zalít popelem a

udusat a 

oprášit a

umět vstoupit pustit se nepředjímat vlastnosti podkladu

kousat si jizvy a zasadit rododendron šedesát až osmdesát centimetrů 

obsadit rozevlátá řečiště prosekat meandry

vyhloubit suché pevné základy 

chtělo se vědět jak znovu začít

Kolikrát sbírali šalvěj v bahnitých roklích tolikrát 

pálili její seschlé listí

II.

Pokusil se mít čas

civět na pavoučí nohy v těle komára jak se pošetile schovává v rýhách na podlaze 

Cítí to páchne z nich radost úlomky

drzosti ze záblesků vyčpělých poryvů vaziva:

Tolik odnesli kolik nechali pod novým nánosem rohy se 

začaly násobit tvary dělit díry plnit

Svědci hmoty která se sama zhmotňuje a neovládá

Tolik večerů se bude prodlužovat až hlína zkamení páteř se prohne 

nechá se ukolébat padne na lopatky

ukolébavka složená z monotonních pazvuků co se jednoduše poslouchá a 

složitě chápe přehrát si ji pozpátku a

nemuset už chodit v papírových holínkách

Kosti se zlomily oči ostřily velblouda v obrysech pouštních květů 

přes zrnky obsypané řasy klikatých cest

Srst naolejovaná proti odpoledním předtuchám večerních řevů 

To jí vonělo

ten pach trusu nad ránem narozený

Koleje plašily a narážely do náhrobků zbývalo uspat hodiny

zabalit je do deky a nevzdat se kočovníkům s drahými jižními odrůdami 

zahnout za příštím rohem nebo až bude možné uplést cop

z ulpělých černých chlupů

Kolikrát bořili hráze tolikrát 

rovnali hladiny

III.

Pokusil se mít čas

pochopit jak řetězení prasklin dostává paměť do pohybu nežádoucím směrem 

jak kostní dřeň se porušuje u třetího ramene a vtéká

do neznáma stokou proudem mozolovitou

hlínou se dlaně krvaví a o smůlu klepou podrážky:

Tolik se marně vrací vpřed 

tolik požírá své vnitřnosti 

tolik svalů ztuhlo úlekem

z prázdna zdí z propasti hran

z minulého času z neživotného rodu 

z utonulých den z nultých dní

z ochoty k prosezení

ze smíchu k zapomnění

z vlídnosti těkavých strun

ze smrsknutých hodin

do kuličky v kapse od ubahněných džín strupů

dopravních značek a salinity tekutin které dokapou na zítřejší světlo a 

změní skupenství

Kolikrát děkovali mostům tolikrát 

lebku na dveře přibili

IV.

Pokusil se mít čas

zapomenout na troufalé kolemjdoucí vystavené náhodným emocím 

v den prosáknutí:

Arytmie zástava okamžik bod mrazu matné ustrnutí pohyb 

hon za vteřinou

překročení domnělých hranic do světa zcela totožných reálií 

čekajících na srovnání dogmatických účtů:

Rododendrony pohltí řezy ostří poskytnou pomoc bezmocným 

Bezbřehé meandry se nasytí ranním oparem vyplivnou nové slabiky 

Noci se budou krátit a přibližovat ozvěny štěkotů k nejobtěžkanějším 

panelákovým anténám

Základy se rozlezou zpevní a ustanoví teplo nocí vzpomenutým 

Budou přicházet noví budou halasně rozdávat

radost z hnízdění smířlivou samotu stožárů plíživou potřebu 

tyčit se směrem

Zkřehlé masy zatím pěstují únavu nikdo se neohlíží

Po krajnicích lezou stíny s krajkovým zdobením roztřepených konců kde 

v poklidu zmáčeného poledne se ze skal vymyká

střemhlavá setrvačnost

Tolik toho bylo a oni se ptali kolik

tolik toho není a oni mlčí

***

Čas připít si na zdraví mrtvých zvířat inkoustem

pučící samotou lepivým koňakem nebo potem židlí vedoucích 

Kam

Zmizel

Nakrojený okamžik postávání u parapetů daleko 

od žhnoucí přítomnosti posedávání:

V dokonalém tichu se rozezní siréna jděte

Těla bílých pracovníků vás očichají a propustí nad propastí

minulého léta stráveného pálením nadprůměrného počtu mrtvých zvířat 

Pozbýt instinkt šelmy u posledního přechodu na cestě za dostihy 

Jediný hrdinský čin jděte

Pod balustrádami stále ještě krvavé obrazy všedního dne jak 

je každý zná jak je znal i Schikaneder jak se říkalo

važ si malých pro dobro menších 

Vzít všechny s sebou

Spálit ráno 

Nedojde

Šašek šermující horkým kovem nepustí

ani blízké ani nahlédnout za oponu rutinních pohybů 

naříkajících peřinářek nad levným peřím 

vysvěceným výšivkami lepkavých starostí

drolícím se pod tíhou paží těl 

do tvaru zámořní pramice 

Plujte

Copak má někdo zájem trčet nad propastí ulice 

v křehkém popoledni

***

Nekonečně nová situace procházení bujnými parky 

Překapávání slabik na neznámou půdu

Nekonečně nové ochmatané úchyty hlubokých převisů 

každé z těchto ulic:

Je poledne a mosty ustupují velké vodě

Úrodné složky zemin mizí z pochudlých zahrad čistých budov 

Dnes se pasou důvěrně známé límce čekající na

příležitosti odpoledních bulvárů

Oblečte se

Zralé postavy zpívají sebejistým hlasem a nakrajují a nakládají 

upřímně odleželé zbytky zdechlých hodin

Svítí do dutin

Je to nekonečně nová situace loupat hrušky holou rukou jablek 

uždibovat suché cáry z lesklých kabátů

z nových parníků olizovat slizkou blízkost břehů 

nožem měnit chleba v chléb