Finalisté LSFH 2022: Julie Remešová

13.10.2022 07:37

 

 

*

 

v písku 

jako by ji právě někdo rozesmál 

její prstíky 

hystericky štrachají po lepidlu

 

hlášení selhalo 

signálem kloužou vařené nudle 

proud horké polívky ji strhává 

a nese do těla na hřeb pověšeného 

loveného zajíce,

připraveného 

na svléknutí z kůže.

 

 

 

duben

 

hody hody, 

doprovody krůpějí a zelné vlny už 

zase ti v obličeji, když si nandáváš svetr. 

kabát zůstává za poutko 

a jako příteli, co odjíždí na dlouhou cestu za oceán, 

věnuješ letmý něžný pohled, než vyjdeš dveřmi.

 

venku šlápneš do kaluže 

do tenisky nateče trochu vody 

a všechny vrby po cestě k signálu 

oškubeš

 

ruce se ti mírně zpotí

 

za zelený svetr tě chňapne husa 

a kus vlny vytahá.

 

 

 

rozklad

 

zde jako by nebe 

bylo dál, jako by 

skalisko bylo blíž, 

jako by s kapkami dopadal dým 

z kolemjedoucích expresů.

 

všem pomalu skladba chcípá, 

kukačka v hodinách 

myslí nad rozlitou močí.

 

 

 

*

 

narodíš se ve sklenici, 

ale komu se vymluvíš?

 

plácáš si po břiše 

a zpíváš skautskou hymnu

 

vysoká zeď ze švýcarského ementálu 

se ohne a přikryje tě coby měkká deka.

 

 

 

vždy

 

pohladíš má záda jako Orfeus 

když zpívá srnám 

smyješ kolomaz z mých obratlů, 

nastřádal se, když jsem se 

ve 13 bála smrti.

 

 

 

*

 

stačíš si do kelímku 

nasypat bordel z rukávu, 

než začne hudba.

 

stojíš v rozehrané stupnici 

jako pudl v kaluži 

a díváš se do ní 

a piješ z ní 

a hlavou se ti motá roztržený 

vstupní lístek.

 

 

 

creative block

 

situace: 

mozek ti ztvrdnul do podoby 

zmraženého polotovaru předsmažených karbanátků

 

co teď: 

vyšroubovat si díru do lebky, 

nalít do ní Gatorade, počkat co se stane?

 

Prsty necháváš levitovat nad bílou kaluží 

Třeba ji obarví, třeba změní její skupenství 

Je to k ničemu, co zmůžou bez tvého povelu. 

Přeješ si, aby se z nich 

stali nevychovaní špici, tahající za vodítko; 

zatahejte za vodítko!!

 

co zbývá: 

posadíš se na jinou židli 

a čekáš, až z okna domu přes ulici 

vypadne vana, nebo dítě, 

nebo až přijde prudký liják.

 

 

 

*

 

na konci neonového paprsku 

se lev drápem zasekne v rohoži, 

dráp ulomí a skoná.

 

slyšíme vysoký tón 

a stoupneme si o schod níž, 

nepomůže to. 

z kapes vytáhneme 

několik velkých cikád.

 

nasazuji si ponožku 

na chodidlo s ulomeným nehtem 

a v misce se snídaní 

mi už zase sedí papoušek.

 

 

 

*

 

nasadit si rám na hlavu 

něco předstírat

 

prodat se, 

spálit se, 

věnovat se, 

pověsit se na stěnu.

 

 

 

*

 

proč se snažit balancovat 

na ploché klimbající 

desce reality 

utíkám 

sedím v horkém autobusu 

je plný nevšímavých cestujících 

hlav, naklánějí se k oknům 

přes modrá kola skáčou 

světelní psi 

a oni balancují, 

koukají na mraky či jiné 

snadno dostupné obrazy; 

zvednu se a 

na zadní okenní tabuli 

napíšu vlhkou křídou 

viamo!

 

 

 

Julie Remešová se narodila roku 2002, působí v Náchodě.

..

Kompletní přehled finalistů 50. ročníku Literární soutěže Františka Halase je k dispozici zde.

Vyhlášení výsledků je plánováno na 22. října 2022 v Kunštátu.

 

 

 

*
v písku jako by ji právě někdo rozesmál její prstíky hystericky štrachají po lepidlu
hlášení selhalo signálem kloužou vařené nudle proud horké polívky ji strhává a nese do těla na hřeb pověšeného loveného zajíce, připraveného na svléknutí z kůže.
duben
hody hody, doprovody krůpějí a zelné vlny už zase ti v obličeji, když si nandáváš svetr. kabát zůstává za poutko a jako příteli, co odjíždí na dlouhou cestu za oceán, věnuješ letmý něžný pohled, než vyjdeš dveřmi.
venku šlápneš do kaluže do tenisky nateče trochu vody a všechny vrby po cestě k signálu oškubeš
ruce se ti mírně zpotí
za zelený svetr tě chňapne husa a kus vlny vytahá.
rozklad
zde jako by nebe bylo dál, jako by skalisko bylo blíž, jako by s kapkami dopadal dým z kolemjedoucích expresů.
všem pomalu skladba chcípá, kukačka v hodinách myslí nad rozlitou močí.
*
narodíš se ve sklenici, ale komu se vymluvíš?
plácáš si po břiše a zpíváš skautskou hymnu
vysoká zeď ze švýcarského ementálu se ohne a přikryje tě coby měkká deka.
vždy
pohladíš má záda jako Orfeus když zpívá srnám smyješ kolomaz z mých obratlů, nastřádal se, když jsem se ve 13 bála smrti.
*
stačíš si do kelímku nasypat bordel z rukávu, než začne hudba.
stojíš v rozehrané stupnici jako pudl v kaluži a díváš se do ní a piješ z ní a hlavou se ti motá roztržený vstupní lístek.
creative block
situace: mozek ti ztvrdnul do podoby zmraženého polotovaru předsmažených karbanátků
co teď: vyšroubovat si díru do lebky, nalít do ní Gatorade, počkat co se stane?
Prsty necháváš levitovat nad bílou kaluží Třeba ji obarví, třeba změní její skupenství Je to k ničemu, co zmůžou bez tvého povelu. Přeješ si, aby se z nich stali nevychovaní špici, tahající za vodítko; zatahejte za vodítko!!
co zbývá: posadíš se na jinou židli a čekáš, až z okna domu přes ulici vypadne vana, nebo dítě, nebo až přijde prudký liják.
*
na konci neonového paprsku se lev drápem zasekne v rohoži, dráp ulomí a skoná.
slyšíme vysoký tón a stoupneme si o schod níž, nepomůže to. z kapes vytáhneme několik velkých cikád.
nasazuji si ponožku na chodidlo s ulomeným nehtem a v misce se snídaní mi už zase sedí papoušek.
*
nasadit si rám na hlavu něco předstírat
prodat se, spálit se, věnovat se, pověsit se na stěnu.
*
proč se snažit balancovat na ploché klimbající desce reality utíkám sedím v horkém autobusu je plný nevšímavých cestujících hlav, naklánějí se k oknům přes modrá kola skáčou světelní psi a oni balancují, koukají na mraky či jiné snadno dostupné obrazy; zvednu se a na zadní okenní tabuli napíšu vlhkou křídou viamo!
Julie Remešová Rok narození: 2002 Místo působení: Náchod E-mail: remesovajulie@gymnachod.cz Tel.: 737410631