Finalisté LSFH 2024: Jakub Sláma
předstírám
že rozumím
deštníku
že rozumím
proč jako by nikoho nezneklidňovalo
že se deštníky nenosí když sněží
že se umím vyrovnat
se zplihlou kůží deštníku
na svém stehně v mokrem zatuchlé tramvaji
že mám ponětí
jestli se deštníky musejí zavírat v pasáži
nebo když se prochází podloubím
že dokážu protančit podhoubím deštníků
v ulicích
bez nechtěného kontaktu
neděsí mě tolik mokrá zplihlost
jako vědomí
že ostatní jako by rozuměli
deštníku
natahovací budík
plechovka v odpaďáku
spatřil jsem kometu
rafičky rafičky
pojďte do mé kapsičky
pětiminutová verze
nekonečné říkanky
když přišli čerti
prodlužovala flek
na děravých punčocháčích
díra v zemi
na vesnici
to je hned
stěhování do města
na koňském povozu
všechno nejlepší
popáté bez dortu
pak to na tebe všechno spadne
paměť
přemýšlení
předstírání
jako když se pokakáš
protože to drclo
a pak už se můžeš jenom posrávat
předstírám že nevidím nový email
protože se snažím existovat
předstírám že nevidím novou zprávu
o tom že mám nový email
protože někdy nechci existovat
předstírám že nevidím příchozí hovor
o tom že mám novou zprávu
o tom že mám nový email
protože telefonáty z cizích čísel zásadně nezvedám
a všechna čísla jsou mi cizí
umřela matka mého otce
ani její pohřeb mě nevylákal z Prahy
zpět na Vysočinu
předstírat v Praze
že je mi to líto
že mám pocit že by mi to mělo být líto
je snazší než předstírat na Vysočině
že
exponát I:
ogrilovaný kus masa
bylo mi možná osm mínus dva dny
předstíral jsem že jsi moje babička
a že na tom záleží
gril vždycky dokázal roztavit
něco v mých rodičích
předstírání obvykle skončilo dřív
než v něm dotančil poslední kouř
exponát II:
sedlina turecké kávy v oprýskaném hrnku
vůbec nebyla turecká
ale kouřilo se z ní
asi taky předstírala
zatímco ona mluvila
o gigantických myších
které ji v noci pozorovaly ze stropu
exponát III:
záclony nasáklé cigaretovým kouřem
v jejím bytě
kde jsem poprvé a naposledy
po návštěvě očního lékaře
v sousedním městě
kde se z ní definitivně stala matka mého otce
vcelku cizí člověk za záclonou kouře
exponát IV:
hrob
její
nevím kde přesně
všechna naše setkání provázel kouř
že nelehla popelem
nepředstírám že na tom záleží
předstírání v rodinných věcech
obzvlášť u grilu
mi vždycky bylo cizejší
než matka mého otce
sypu do sebe cukr
krystal
je mi devět deset jedenáct
předstírám večeři
přijdou doby
kdy se budu učit
čistit si dvakrát denně zuby
ale hrubost cukru krystal
nepřeškrábe ani nejlepší kartáček
svět (snad) co nevidět shoří
Louise Glück právě odešla
zeměpis mi nikdy nešel
při zkoušení na gymnáziu
jsem měl mluvit o libovolné zemi v Asii
nevěděl jsem že zrovna Rusko jsme ještě nebrali
proč Aralské jezero vysychá?
tak asi tam neteče voda
dostal jsem jedničku
zeměpis mi nikdy nešel
dnes například vím
kde je Mariupol
jak vypadá učitelka francouzštiny z Maroka
která s dětmi utekla z Kyjeva
kde není Tantura
ve kterém městě se narodila Louise Glück
aby opěvovala vesnický život
s každou další vrstevnicí
pod očima
je před znalostí nových území zavírám o něco pevněji
ne proto že bych snad chtěl předstírat
že další pramen nevyschne
že další město neshoří
že Louise Glück není mrtvá
ale zeměpis mi nikdy nešel
a co když se změní i to
dneska mi
mami
vyšla studie v impaktovaném vědeckém časopise
večer hraju představení v Národním divadle
tam jste s tátou nikdy nebyli
viď
dopisuju obě svoje disertace
daří se mi dobře
provedl jsem termínovaný vklad ve výši 500 000 Kč
tolik jste s tátou nikdy neměli
viď
viď?
ultimátní závod v předstírání:
že na tom všem záleží
že mně na tom nezáleží
že spolu mluvíme
přitom imaginární dialogy s tebou
jsou jako termínovaný vklad se záporným úrokem
napnutý králík
v rukou otcova kamaráda
místo krucifixu ho vzpřimovaly provázky
předstírali jsme nevidět
kapky krve pod ním
a jiné věci ještě nebylo znát
jeho roznožení vysazovalo prdel na nebe
a jeho rozpažení ukazovalo na jiná místa
když mě otcův kamarád svezl na motorce
v šesti jsem se uměl bát
ruce už od krve neměl
tisknout se k zádům kožené bundy bylo intimnější
než vidět jeho prsty mezi střevy ještě teplého králíka
jako by z nich četl budoucnost
o řadu let později otec přinesl králíka
nad ránem jsem ho pak našel
jako by byl celý ze sádry
králíka jsem pak už nikdy neviděl
na motorce mě už pak nikdo nesvezl
stejně to asi byl jen nějakej pincek
pírko zpět na ptáka nepřilepíš
ticho mlčením neodprořízneš
nepodléhám dětinským nutkáním
nechce se mi vylétnout po eskalátorech v protisměru
Ema má mámu
Lenka má myš
táta mele sračky
v objetí nemámy
slabikář neodečteš
myšlenky neodmyslíš
zvratky nespolykáš
peří ptáku nepřilepíš
myš Lenky neodlepíš
z lepidlové pasti
na kterou se sám připatláváš
víc a víc
když stíny vrhají objekty
do záchodových mís
když předstíráš že dokážeš vyletět po eskalátoru
jedoucím s lepkavou neúprosností dolů
když je skoro půlnoc
a z kostela zvon
žene netopýry
kteří křičí hlasitěji
než proudový motor
a my svou neschopnost slyšet je
nazýváme slovem ticho
Jakub Sláma se narodil v roce 1994, působí v Praze.
..
Kompletní přehled finalistů 52. ročníku Literární soutěže Františka Halase je k dispozici zde.
Vyhlášení výsledků je plánováno na 19. října 2024 v Kunštátu.