Na plánované dvoudenní setkání finalistů 53. ročníku Literární soutěže Františka Halase, které by mělo proběhnout o víkendu od 25. do 26. října 2025 v Kunštátu, přijali pozvání

Vojtěch Bartoš [2002] Praha

Anežka Ficová [1999] Praha

Eliška Jalůvková [2002] Olomouc / Kateřinice

Lucie Janečková [2001] Olomouc / Zlín

Vojtěch Kameník [2004] Brno / Brandlín

Šimon Kinc [2000] Kolín and Rýnem / Lukov z Zlína

Štěpán Klinkovský [2000] Praha / Uherské Hradiště

Veronika Matúšová [1997] Praha / Hronov

Adéla Rotreklová [1999] Praha / Brno

Barbora Schimiková [2003] Praha 10

Z důvodu pobytu v zahraničí se ze setkání omluvil Hynek Veselý [1998] Brno.

Básnické profily všech finalistů budou postupně uveřejněny na facebookových stránkách soutěže www.facebook.com/LiterarniSoutezFrantiskaHalase.

V pracovních seznamech porotců se jako možní adepti na finále dále objevili Felix Geisler, Dobromila Duchoňová, Jan Horský, Ondřej Kořínek, Hana Trubačíková, Alice Knoblochová, Eli Mlejnková, Štěpán Samberger, Veronika Lejčková, Václav Opatřil, Daniel Mužátko, Martix Svoboda, Kateřina Seidlerová, Markéta Procházková, Viktorie Křenková, Helena Niněra.  

Do 53. ročníku Literární soutěže Františka Halase přihlásilo své verše 71 autorů a autorek. Příspěvky posuzovala porota ve složení Klára Goldstein (básnířka, literární vědkyně, překladatelka), Miroslav Chocholatý (literární kritik, vysokoškolský pedagog) a Vojtěch Kučera (básník, příležitostný editor, dramaturg LSFH). Z pozvaných finalistů, kteří potvrdili svou účast na vyvrcholení soutěže, porota vybere laureáta 53. ročníku Literární soutěže Františka Halase a může udělit Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, spočívající ve vydání básnické prvotiny knižně dosud nepublikujícímu autorovi.

Vyvrcholení soutěže a vyhlášení výsledků by mělo proběhnout v rámci tradičního Halasova Kunštátu v sobotu 25. října 2025, kde bude mj. uvedena debutová básnická sbírka laureáta soutěže z roku 2024, Jana Trtílka.

- - -

Literární soutěž Františka Halase probíhá nepřetržitě od roku 1972. Nejprve pod hlavičkou Okresního kulturního střediska v Blansku, v letech 1993 až 2011 pod patronací Muzea Blansko. Od roku 2012 byli pořadateli soutěže Město Kunštát a Spolek přátel umění města Kunštát (v letech 2012 až 2014 rovněž Společnost přátel mladé poezie), od roku 2025 pak Město Kunštát.

V rámci knižní Edice LSFH dosud díky soutěži vyšly debutové básnické sbírky Pavla Zajíce Ona místa (2013), Kláry Šmejkalové Naživo (2014), Michaely Horynové V zahradách (2015), Marka Torčíka Rhizomy (2016), Emmy Kausc Cykly (2017), Hany Richterové Hluchá místa (2018, Jana Jindřicha Karáska Vyměřování vzdálenosti (2020), Víta Maloty Bez obrazů navíc (2021), Rostislava Šímy Hrobařův syn (2022), Vojtěcha Štěpána Vlčencům na setměnou (2024), Alexandra Pecha Hansiáda (2024) a Jana Trtílka Zpoza dveří serverovny je slyšet hlasy (2025).

Internetové stránky: lsfh.webnode.cz.

- - -

Obecná poznámka pod čarou k zaslaným příspěvkům:

Všichni, kdo to myslíte s poezií vážně, pište. Za svými básněmi si stůjte a bojujte za ně. Názory ostatních přijímejte s pokorou. Stejná báseň může být pro někoho jednou z nejzásadnějších a jiný se s ní může zcela minout. Musí-li být vaše báseň (nikoli „pokus“) napsána opravdu a jedině tak, jak je napsána, věřte jí a vytrvejte… Nazývejte věci pravými jmény. Pokud svůj text nejste sami před sebou schopni označit jako báseň, poezii netrapte.

Čtěte. Mácha, Erben či Gellner jsou sice velikáni, ale žijeme ve 21. století a poezie už dávno dýchá jinak. Čtěte současnou tvorbu. Básníci jsou lidé z masa a kostí a žijí mezi námi. Vydávají knihy. Ty knihy se dají koupit. Zapůjčit v knihovně. Za pozornost stojí mimo jiné obsáhlý sumarizační článek Současná česká poezie z pera Olgy Stehlíkové a Ladislava Zedníka, který vyšel začátkem roku 2017 na Portálu české literatury, či novější souhrn Česká poezie 2010-2020 z pera Karla Pioreckého.

Psaní poezie je především práce s jazykem. Používání jazyka má svá pravidla. Určitě stojí za to texty před odesláním do soutěže či kamkoli jinam zkontrolovat (nabídnout je komukoli k přečtení) a opravit překlepy a hrubky – to je to nejmenší. Jazyk, poezie i čtenář si zaslouží úctu…

Vojtěch Kučera